O dětských nemocech

Spála/spálová angina
(latinsky scarlatina, v minulosti označení „šarlach“)

Spála a spálová angína mají společné příznaky, které jsou obtížněji rozpoznatelné. Původce, příznaky, léčbu a další informace obsahuje následující článek.

Původcem onemocnění je bakterie Streptococcus pyogenes (pyogenní streptokok) skupiny A, jehož genetická výbava mu umožňuje tvořit toxin, který je zodpovědný za klinické projevy spály, především za průvodní změny kožní. Existuje řada kmenů této bakterie. Ty se liší ve své virulenci, tedy schopností působit škodlivě na lidský organismus. Infekce se vyskytuje po celém světě a zdrojem nákazy je téměř vždy člověk. Může to být jak nemocný člověk, tak i časný rekonvalescent, ale i nosič této bakterie, který žádné příznaky nemoci nemá.

Klinické projevy závisí především na věku postiženého. U dětí ve věku od 3 měsíců do 3 let a poté u dětí ve věkové kategorii nad 10 let, se spíše setkáváme se spálovou angínou. Výskyt spály je typický ve věku 3-10 let.

Inkubační doba trvá nejčastěji 1-3 dny s krajními hodnotami 12 hodin až 7 dní.

Spálová angína

Začátek onemocnění je většinou náhlý, je provázen vysokou horečkou, zimnicí, únavou a bolestí v krku. Časté je i zvracení, bolest břicha. Sliznice hltanu je sytě („šarlachově“) rudá. Mandle jsou zvětšené, často s povlaky. Zpravidla dojde i k bolestivému zduření a zvětšení mízních uzlin pod dolní čelistí. Nicméně zhruba u poloviny nemocných nemá spálová angína takto dramatický průběh, teplota je jen lehce zvýšená a bolesti v krku nejsou nijak intenzivní. U kojenců a mladších batolat se infekce manifestuje spíše jako zánět nosohltanu s hlenohnisavou rýmou, zvětšením krčních mízních uzlin a velice často se stav komplikuje zánětem středního ucha.

U neléčených dětí má onemocnění vleklý průběh, děti špatně prospívají, může se objevit chudokrevnost.

Spála

Větší výskyt je pozorován v období podzim/zima a zima/jaro, vždy po určitém časovém intervalu (4, 6 let) dochází obvykle k větším epidemiím. Nemoc obvykle začíná jako spálová angína s výše uvedenými projevy, velice rychle (v průběhu 24 hodin) se objeví vyrážka. Má charakter drobné červené krupičky. Typicky je lokalizovaná v podbřišku, tříslech, v podpaží, na vnitřní ploše stehen. V kožních záhybech je vyrážka zvýrazněna do obrazu červených výsevových linií (Pastiasův příznak). Po tlaku na kůži ztrácí své červené zabarvení. Spálová vyrážka výjimečně nemusí být červená, kůže se jeví jako by byla jen zhrubělá („husí kůže“). Vyrážka ustupuje asi za 4 dny, míra následného olupování kůže závisí na závažnosti průběhu spály. Z dalších typických kožních změn je to vybledlá kůže kolem úst (Filatovův příznak), naopak tváře jsou rudé („hoří“). Na kůži kolem nehtového lůžka nebo na ušních boltcích lze vidět drobné bělavé pupínky (Šrámkův příznak), jazyk je zprvu bělavě povleklý, poté se sytě červeně zbarvuje a jeho povrch nabývá vzhledu podobného malině („malinový jazyk“). V současnosti má u nás průběh spály poměrně lehký průběh, všechny vyjmenované příznaky nemusí být přítomny.

Lékem volby je u obou forem penicilinové antibiotikum v dostatečné dávce a délce podávání (10 dní). Diagnózu stanoví lékař podle klinických projevů, obvykle provádí krevní vyšetření (zánětlivé ukazatele, krevní obraz), výtěr z krku na mikrobiologické vyšetření (identifikace streptokoka) a v neposlední řadě se řídí i aktuální epidemiologickou situací. Na to, že šlo o streptokokovou infekci, lze s odstupem usuzovat i podle zvýšené hladiny protilátek proti tzv. streptolysinu O (bílkovinný produkt streptokoka). Toto vyšetření je známo jako ASLO (anti-streptolysin O). Po ukončení léčby se obvykle provádí vyšetření moče, zda nedošlo k zánětu ledvin. Je nutné počítat cca s týdenní rekonvalescencí.

Vzhledem k velkému počtu existujících kmenů tohoto streptokoka nelze provádět očkování (očkovací látka by musela zahrnovat všechny tyto kmeny, což je zatím nemožné). S tím souvisí i fakt, že jedinec je imunní proti kmenu, který nemoc vyvolal a je tak možné onemocnět znovu, je-li nemoc vyvolána jiným kmenem, proti kterému tělo protilátky nemá.

Dítě, u kterého je nemoc diagnostikována, musí být vyřazeno z dětského kolektivu. Děti, v jejichž okolí se spála vyskytla, nesmějí po dobu 8 dnů od vzniku onemocnění navštěvovat dětský kolektiv.

Při neléčené streptokokové nemoci může dojít v horizontu několika týdnů ke komplikacím, jako je např. poškození srdečního svalu, chlopní, kloubů a také k poruchám nervové soustavy. Naštěstí tyto komplikace nejsou v současné době obvyklé.