Nemoci ze zvířátek

Zoonózy na pokračování, část třetí

Přespolní nemoci přenášené hlodavci

Leptospiróza - nemoc z myších kožíšků

Onemocnění na člověka přenáší většinou divoce žijící hlodavci, sporadicky i doma chovaní potkani a krysy. K nákaze dochází přímým kontaktem nebo vodou a potravinami, kontaminovanými močí hlodavců. Onemocnění se projevuje podobně jako chřipka: horečkou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Někdy se přidává zápal mozkových blan. Tyto formy mívají lehký průběh, u těžších případů lékař předepíše antibiotika. Smrtelný průběh však může mít tzv. Weilova nemoc, kterou způsobuje Leptospira icterohaemorrhagiae. Při ní dochází k těžkému poškození až selhání jater i ledvin.

Diagnóza se stanovuje vyšetřením protilátek z krve.

Vezměte do zaječích před tularémií

Kulináři, pozor! Tato nákaza se dostává do organismu kontaktem s nemocným zajícem. Nejčastěji se může taková věc přihodit na kuchyňském stole při jeho zpracování. Překvapivě se na jejím přenosu může podílet i klíště, které po pobytu v zaječí srsti navštíví i vás.

Infekce vstupuje do těla skrz drobné kožní oděrky. Nedaleko od místa vstupu dojde ke zduření jedné nebo více lymfatických uzlin. Odhalíte je skrz bolest a zarudlou kůži nad nimi. Pokud nebudete dbát na signály těla a nezajdete k lékaři, může dojít k provalení zhnisaných uzlin do okolí. Tularémie se léčí antibiotiky.

Okřídlené nemoci... přenášené ptáky

Nemoc z půdy aneb ornitóza

Touto nemocí ochoří převážně chovatel ptactva nebo drůbeže. Ovšem běžnou cestou nákazy bývá také vdechování aerosolu z ptačího trusu, například při vyklízení půdních prostor. Jejím původcem je bakterie Chlamydia psittaci. Nemoc se ohlásí horečkou, bolestmi svalů a kloubů a především postižením plic. K léčbě nezbytně patří antibiotika.

Vejce a já aneb salmonelóza

Postrach všech, kteří při vaření berou do rukou slepičí vejce. Hlavním zdrojem nákazy jsou v dnešní době právě zmíněná vejce z domácích chovů plus laskominy – nejrůznější cukrářské a lahůdkářské výrobky, které se z vajec připravují. Její rychlost je nevyzpytatelná. Někdy se ohlásí po šesti hodinách od požití těchto kontaminovaných potravin, jindy má „zpoždění“ a propukne třeba i až do dvou dnů. Poznáte ji snadno: objeví se prudká nevolnost, bolesti břicha doprovázené průjmem a obvykle i horečkou. Lékař vám doporučí dietu a nezbytné zavlažování organismu dostatkem tekutin. Antibiotika vám předepíše jen výjimečných případech, pokud trpíte jiným závažným onemocněním nebo oslabenou imunitou.

Nechvalně známé nemoci přenášené klíšťaty

Malá velká klíšťová meningoencefalitida

Virus tohoto onemocnění se dostává do lidského těla díky klíštěti nebo požitím nepasterizovaného mléka. Onemocnění může probíhat lehce jako chřipka (zejména u dětí), ale projevuje se i jako zánět mozkových blan nebo mozku.

V těžších případech a u pacientů staršího věku dochází k dlouhodobým nebo trvalým poruchám hybnosti končetin. Onemocnění může být dokonce i smrtelné.

Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

Drží se jako klíště - lymská borelióza

Transportu této nemoci se ujímá klíště. Ta se může odehrávat v několika stadiích. Zprvu se projeví zarudnutím kůže (erythema chronicum migrans), které se objevuje na kůži třetí až třicátý den po přisátí klíštěte. V dalším průběhu nemoci může dojít k postižení centrálního nervového systému. Častým příznakem nemoci je obrna lícního nervu. Za bolesti a otoky kloubů může vězet boreliová artritida. Ve vzácných případech dochází k poruchám srdečního rytmu.

Diagnostikuje se vyšetřením protilátek z krve, případně mozkomíšního moku. Výsledky hodnotí zkušený lékař. Urputná nemoc se léčí antibiotiky dva až čtyři týdny.