Nemoci ze zvířátek

Zoonózy - ohrožují nás domácí mazlíčci?

MILUJETE SVÉ DOMÁCÍ MAZLÍČKY. NAPADLO VÁS NĚKDY, ŽE MOHOU BÝT PRO VÁS I DALŠÍ ČLENY RODINY ZDROJEM NEPŘÍJEMNÝCH ONEMOCNĚNÍ?

Máte doma psa, kočku nebo želvu? Není divu, člověk žije odedávna v kontaktu se zvířaty a nutno dodat, že rád. Dříve pro něj byla spíše zdrojem obživy nebo pracovní silou, dnes si lidé pořizují nejrůznější zvířátka především z citových důvodů. Domácí mazlíčky chováme pro potěšení vlastní nebo našich dětí. Další člen rodiny (většinou čtyřnohý) na domácí klima působí blahodárně. Přesto byste měli vědět, že vzhledem k těsnému kontaktu se zvířaty může vcelku snadno docházet i k předávání nejrůznějších infekčních onemocnění, říká se jim zoonózy.

Zoonózy charakterizuje jeden společný znak. Přenosem na člověka infekční proces většinou končí, mezi lidmi se dále nešíří. Výjimka potvrzující pravidlo je jen jedna, ovšem dost znepokojující. Onemocní-li žena v průběhu těhotenství, je ohroženo i nenarozené dítě. V takovém případě může dojít k poškození plodu, případně potratu nebo předčasnému porodu.

Pokud se budete snažit dodržovat určitá pravidla, riziko nákazy se minimalizuje. Díky tomu si dokonce i těhotné ženy můžou bez obav hrát se svými domácími mazlíčky. Komplikované to ale stále budou mít pacienti s oslabeným imunitním systémem, ti by měli zůstat krajně opatrní a zdrženliví vůči domácím zvířátkům.

V současné době je známo asi 200 zoonóz. Seznamte se s těmi nejznámějšími:

V českých domácnostech se chovají nejen psi a kočky, ale také menší hlodavci – krysy, potkani, morčata, křečci, malé šelmy (kupříkladu fretky) nebo různé druhy ptáků. Riziko nákazy klesá u zvířat, která jsou striktně držena v bytě a nepohybují se volně venku. Na druhou stranu těžko vyloučíte možnost, že si domů odnášíte již nakažené zvířátko. Nemusí jevit žádné známky choroby, jen jeho stolice, moč nebo sliny mohou být zdrojem infekce.

K nákaze může dojít přímo. Ponejvíce díky oděrkám na kůži po pokousání nebo poškrábání zvířetem. Nepřímo se nákaza šíří špatně umytýma rukama, kontaminovanou stravou nebo vodou, případně aerosolem při čištění zvířecích příbytků. Riziko představují nakažená klíšťata, která vyndaváte ze srsti své kočce nebo psovi.

K častým projevům zoonóz patří horečka, která obvykle bývá spojena s těmito příznaky:

Bolestivé zduření jedné nebo několika lymfatických uzlin objevíte v blízkosti kožní oděrky, způsobené zvířetem. Může mu předcházet krátké období malátnosti a horečky, připomínající chřipku. Takto probíhá tzv. nemoc z kočičího škrábnutí nebo tularémie.

Zvětšení většího počtu uzlin, nejčastěji v oblasti krku, případně třísel nebo v podpaží může provázet toxoplasmózu, listeriózu nebo 1. stádium lymské borreliózy. V každém případě by zvětšené lymfatické uzliny měly být důvodem k návštěvě lékaře. Mohou být příznakem i jiných, závažnějších chorob.

Zánět mozkových blan je vyvolán především viry nebo bakteriemi, přenášenými klíštětem

(klíšťová meningoencefalitida, neuroborrelióza). Hlodavci (včetně doma chovaných myší, krys a potkanů) mohou člověka nakazit leptospirózou. Těžký hnisavý zánět mozkových blan může vyvolat listerióza, nebezpečná především pro novorozence, seniory nebo osoby s výrazně oslabeným imunitním systémem. Vzácným onemocněním je lymfocytární choriomeningitida, přenášená hlavně křečky.

Bývají vyvolané bakteriální infekcí trávicího ústrojí (salmonelóza, kampylobakterióza). Nejčastější zdroj salmonel představují vejce z domácího chovu. K nákaze kampylobakterem dochází po požití nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa, především grilovaného. Děti se mohou nakazit také mazlením s koťaty a štěňaty, která vylučují bakterie ve stolici. Chronické bolesti bříška u dětí vyvolává nákaza škrkavkou psí nebo kočičí, takzvaná toxokaróza.

K postižení dýchacích cest dochází u ornitózy, infekce vyvolané určitým typem chlamydií, přenášených ptactvem. Také tularémie se v některých případech projevuje těžkým zápalem plic. Mnohem častější příčinou kašle a dechových obtíží je však alergie na srst nebo peří zvířat.

Při návštěvě lékaře nezapomeňte fakt o přítomnosti zvířete ve vaší domácnosti zmínit, pro stanovení diagnózy to může být velmi podstatnou informací.

MUDr. Dita Smíšková
I. infekční klinika 2. lékařské fakulty UK a FN Na Bulovce